Dobrodružná expedice DofE

Dobrodružná expedice DofE

Brzy ráno v 7:45 jsme se sešli na nymburském nádraží a vyrazili jsme směr Jičín. Cesta nám ubíhala velmi rychle, možná proto, že jsme celou cestu spali, nebo možná proto, že nám náš nejnovější člen přinesl plnou mísu čerstvých třešní. Tak jako tak jsme za hodinu a půl dorazili do naší začáteční stanice- Jičín.

Cesta z Jičína byla krátká a my se za malou chvíli ocitli v naší první mezistanici – Holín. Tam se také nacházela naše první keška. Tu jsme našli bez nejmenších problémů a po malém občerstvení jsme se vydali opět na cestu. Keška byla skryta nedaleko místního hřbitova. Tehdy padla legendární věta našeho vůdce: „nebojte, je to takový 3 až 4 km“. Tato věta padala následujících 20 km poměrně často.

            Další zastávku jsme udělali až v Troskovicích, vzdálených 3 až 4km od Holína. Tam byl náš další cíl. Keška číslo 2. Tu jsme našli až po malém pátrání. Překvapivě byla opět u místní ho hřbitova

            Během cesty do Újezdu přišlo první přezkoumání trasy. To však proběhlo vesměs úspěšně a my tak pokračovali rovnou do Újezdu za keškou číslo 3 a obědem. Hledání nám opět nečinilo žádný problém a my si tak mohli dát náš studený oběd. Poprvé jsme se tu také setkali s naším panem profesorem. Vše nám krásně vycházelo a tak jsme si mohli dovolit chvilku odpočinku.

            Po pronesení věty, že všeho moc škodí, jsme se opět vydali na cestu. Tentokrát směr rybník Krčák a tím pádem směr keška číslo 4. Tady jsme bohužel narazili na tvrdý odpor a kešku se nám nepodařilo najít. S těžkým srdcem jsme se tedy vydali směrem do naší cílové stanice- Kemp Sedmihorky.

            Cestou jsme měli najít kešku číslo 5, ale ta bohužel byla nad naše síly a proto jsme ji nenašli. Zklamaní jsme museli pokračovat dál až do kempu.

            V kempu už na nás čekal náš pan profesor. Postavili jsme tedy v rychlosti stany a začali připravovat naší teplou večeři. Měli jsme buřty. Jejich příprava samotná nebyla tak náročná, ale fakt, že škola v přírodě, co měla stany vedle nás nám sebrala všechno dřevo, byl zdrcující. Naštěstí jsme ukořistili pár větviček a mohli jsme opékat.

            Spát jsme šli poměrně brzy. Asi v deset hodin večer. A čekalo na nás pár krásných hodin spánku.

            Druhý den jsme měli naplánovanou teplou snídani. Udělali jsme si ovesnou kaši s vločkami a skořicovým cukrem. Problém byl v tom, že ač jsme měli dostatek ešusů, tak jsme pro šest lidí měli pouze 3 lžičky. Snídaně tedy byla velice zajímavá a pro ostatní jistě velice zábavná.

            Po uklizení tábořiště jsme se vydali na naší další trasu. Tentokrát směr hrad Trosky. Na hrad to bylo jen 3 až 4 km. Nebylo třeba se bát. Fakt že to nakonec bylo 9 km nikoho moc nepřekvapoval. Na troskách jsme našli naší poslední a velmi vytouženou kešku číslo 9 a mohli jsme si dát oběd. Pojem oběd znamená pouze pár sušenek, starou housku a neuvařené vločky. I tak jsme si oběd užili a vyrazili na závěrečnou cestu do Libuně.

Cesta do Libuně neprobíhala nijak dramaticky a dorazili jsme tam s lehkým předstihem. Cestování po Libuni už ale lehké dobrodružství bylo. První problém nastal, když jsme hledali nádraží. Libuň byla totiž větší, než jsme očekávali, a tak nám dalo hledání nádraží docela zabrat. Každopádně, jsme nádraží našli. Jestli úspěšně, to se říct nedá. Po chvíli odpočinku jsme zavolali našemu panu profesorovi a nahlásili úspěšný nález nádraží. Teď ale přišel ten správný zvrat. Byli jsme na špatném nádraží. Sice v dobré vesnici, ale na špatné zastávce.

            Celí unavení jsme vyběhli hledat to pravé nádraží. Proběhli jsme celou vesnici a až za vesnicí bylo vytoužené nádraží.

            Šťastni jsme tedy nastoupili do vlaku a nechali jsme se odvézt domu.

            Celá expedice se odehrála bez problémů a bez závažných zranění- tedy až na jeden pochroumaný kotník. Každopádně expedici dokončili všichni.

 

Veronika Martínková

Zobrazeno: 7940x

Aktuální informace

15.05.2025

15. 5. 2025

Ředitel školy zveřejňuje výsledky přijímacího řízení. 

 

26.10.2024

Rada školy dne 25. 10. schválila výroční zprávu o činnosti školy za rok 2023 - 2024.

Významní absolventi

P. Angelik František Fišer, OP

P. Angelik František Fišer, OP (4. 2. 1926-1. 2. 1983), teolog, historik, překladatel Bible, tramp s přezdívkou Rancher a zakladatel RANCHE 7D na úpatí Jedlové v Lužických horách, absolvoval v roce 1948.

Anketa

 
Motto školního roku 2024-25
1. Charlie Chaplin 41 %
2. John Lennon 18 %
3. Eleanor Roosevelt 13 %
4. Stephen Covey 8 %
5. Herman Melville 20 %
Celkový počet hlasů: 212
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Dohoda mezi Kubou a USA

16. únor 1903

Byla uzavřena dohoda mezi Kubou a USA, podle níž USA směly udržovat na Kubě vojenské základny. 

Nejčtenější

30.04.2025

Konec školního roku je pro maturanty vždy obdobím plným emocí, radosti i očekávání. A právě takový byl i poslední den na Gymnáziu Bohumila Hrabala v Nymburce, kde maturanti 2025 za sebou mají nejen poslední školní den, ale také nezapomenutelné poslední zvonění.

celý článek
19.04.2025

Dotknout se hvězd za bílého dne a přitom mít střechu nad hlavou. Exkurze do planetária v Hradci Králové ukázala studentům, jak fascinující a neprobádaný vesmír je. To vše ve společnosti odborných průvodců. Pojďte si přečíst jak jsme procestovali vesmír a zůstali nohama pevně na zemi.

celý článek
16.04.2025

Heute haben wir den Königsweg in Prag besucht. Wir sind mit dem Zug nach Prag zum Hauptbahnhof gefahren. Dann haben wir viele Informationen über Prag erfahren und ein kleines Quiz gemacht.

celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.