Když se hodina promění v revoluci: Workshop od Post Bellum

V pondělí 5. 5. 2025 se třída 7MA v rámci dějepisné výuky vydala na exkurzi do Prahy, kde jsme se zúčastnili workshopu připraveného organizací Post Bellum. Program se věnoval tématu komunismu v Československu, především období 50.–80. let. Pedagogický doprovod zajišťovali pan Kotyza a paní Martínková.

V průběhu dne jsme se ponořili do témat jako Pražské jaro, normalizace, perzekuce církví nebo třeba kult osobnosti.

Začali jsme tzv. "živými obrazy" – scénami, které jsme tvořili ve skupinách z vlastních těl a improvizovaných rekvizit na základě krátkých textů. Každý obraz měl znázorňovat určité období komunismu u nás.

Po této úvodní aktivitě přišla chvíle, kdy jsme se vžili do role propagandistů a studentů tehdejší doby. Rozdělili jsme se do dvou skupin a každá měla za úkol vytvořit plakát s komunistickou propagandou, takový, jaký by mohl viset na školní nástěnce v roce 1989. Nechyběla hesla typu „Čest práci“, rudé hvězdy, srpy, kladiva ani Lenin. Výsledky byly vizuálně působivé (alespoň na naše poměry a výtvarné schopnosti). Nakonec plakáty prošly kontrolou ideologické správnosti.

Další část programu nás postavila před rozhodnutí a dilemata, která museli řešit skuteční studenti během sametové revoluce. Každý z nás dostal svou vlastní identitu – někdo byl zapálený straník, jiný věřící, další třeba aktivní odpůrce režimu. Najednou jsme se ocitli ve školních lavicích v roce 1989 a museli jsme hájit své postoje, diskutovat, rozhodovat se. A nešlo jen o názory. Šlo i o to, jestli odmaturujeme, jestli nás přijmou na vysokou školu… nebo jestli vůbec budeme moci svobodně mluvit. Někteří hráli své role tak přesvědčivě, že se chvílemi zdálo, že před námi vzniká druhý listopad 1989.

Osobně mi tato aktivita přišla naprosto skvělá. Měli jsme možnost přemýšlet o otázkách, které tehdejší společnost rozdělovaly, a na vlastní kůži si vyzkoušet, jak různorodé byly postoje mladých lidí v komunistickém Československu. Navíc se mohl zapojit opravdu každý.

Závěrem jsme zhlédli krátké video s výpověďmi pamětníků Sametové revoluce. To nám přiblížilo konkrétní události 17. listopadu. Na závěr následovala krátká reflexe – zamýšleli jsme se nad tím, co nás během dne nejvíce oslovilo, co jsme se naučili, co bychom dnes chtěli v naší zemi změnit, a jak k těm změnám sami můžeme přispět.

Celý den byl nejen výpravou do nedávné historie, ale i cennou lekcí o hodnotě svobody, odvahy a občanské odpovědnosti. Zážitky z workshopu si určitě poneseme ještě dlouho. Věřím, že i ti skeptičtější spolužáci si nakonec exkurzi užili a odnesli si z ní nové informace i podněty k přemýšlení.

A ačkoliv jsme si představili historický kontext a důležité pojmy, nejvýznamnější lekcí, kterou jsme si odnesli, je poznání, že historie není černobílá, a že ty nejdůležitější bitvy se někdy nevedou na frontách, ale uvnitř každého z nás.

Karolína Škaroupková 7MA